Korela chocholatá ( Nymphicus hollandicus ) několik nepř. párů, různé barevné mutace

Korela chocholatá ( Nymphicus hollandicus ) několik nepř. párů, různé barevné mutace

Korela chocholatá (Nymphicus hollandicus) je jediný zástupce australského rodu Nymphicus. Je to druhý nejběžněji chovaný pták po andulce. Jedná se o poměrně nenáročného okrasného papouška, kterého lze chovat ve voliérách nebo i v domácích klecích.

Tento papoušek, charakteristický svou chocholkou, je přibližně 33 cm dlouhý. Samec je šedý, se žlutou hlavou a červenou ušní skvrnou. Letky jsou bílé, spodní strana ocasu černá. Samička má hlavu šedožlutou, přičemž ušní skvrna je matnější než u samce. Letky jsou šedobílé, spodní strana ocasu šedobíle příčně pruhovaná. Mladí ptáci vypadají jako samice. Vedle přírodního zbarvení například lutino, pastelová, straka, perlová nebo šedohlavá.

Výskyt

Vnitrozemí Austrálie, v období sucha též pobřežní oblast

Život v přírodě

Korela chocholatá obývá otevřené stepi, savany a pastviny Austrálie. Žije nomádským způsobem života v párech, malých skupinkách i větších hejnech. V důsledku sucha často podniká dlouhé cesty za potravou a vodou. Je to vynikající letec; její let je velmi rychlý. Páry hnízdí v odumřelých eukalyptových stromech. Samice sedí na vejcích 18 až 21 dnů, přičemž se střídá se samečkem. Mláďata krmí oba rodiče. Mladí ptáci vylétají z hnízda přibližně po 4-5 týdnech. Rodiče je však ještě 2-3 týdny přikrmují.

Potrava

Korela se živí semeny trav, bylin a dřevin; dalším zdrojem potravy je též ovoce, bobule či zrní z obdělávaných polí. V zajetí těmto papouškům podáváme směs zrnin pro menší papoušky, obsahující mj. proso, slunečnici, oves, semenec a ptačí zob. Jídelníček zpestřujeme naklíčeným zrním, ovocem (jablko), zeleninou (mrkev, salát) a zeleným krmením (ptačinec žabinec, listy pampelišky). Ptákům též nabídneme grit pro lepší trávení a čerstvé větvičky na okus.

Korela je velmi mírumilovný[zdroj?] a společenský pták, který dobře vychází i s jinými menšími druhy, například andulkou nebo zebřičkami. Jelikož je zdatný letec, daří se jí dobře v prostorné venkovní voliéře, kde může být chována celoročně s možností úkrytu. Celkem snadno odchovává mladé. K tomuto účelu poskytneme hnízdní budku o výšce 35-40 cm a délce 20 cm, při průměru vletového otvoru od 6 do 8 cm, nejlépe když si pár sám budku vybere. U mě si vybírají spíše menší budky pro neofémy.

Pro svou veselou a mírnou povahu se korela stala také velmi vyhledávaným domácím společníkem. Výhodou tohoto papouška je krotkost (zejména při ručním dokrmení nebo odebrání mláděte těsně po vylétnutí), nenáročnost a schopnost naučit se několik slov či melodií. Mládě k lidským majitelům přilne a stane se velmi přítulným. Oproti řadě větších druhů papoušků spočívá pozitivum korely v tom, že nemá tendenci upínat se na jediného člověka a je jen minimálně agresivní. Proto se hodí i do rodin s dětmi.

Klec pro korelu by měla být prostorná a vzhledem k leteckým kvalitám korely spíše delší než vyšší, umístěná na světlém místě bez průvanu přibližně 150-170 cm nad zemí. Ačkoli je korela pro svou nenáročnost vhodným druhem do bytových podmínek, jednotlivě chovaní ptáci mají sklony k hlasitějšímu hvízdání. Pokud se majitel korele nemůže intenzivně věnovat, doporučuje se pořízení partnera, neboť jde o silně párového ptáka. Není-li zájem o odchov, lze pořídit i ptáka stejného pohlaví, popř. jiného kompatibilního druhu, například andulky.

Korela chocholatá se v zajetí nezřídka dožívá 20 let i více.

Kroužkování: Kroužkování často udává ID papouška a datum, kdy se narodil. Vyrábějí se z hliníku (tedy přírodní barva) a nebo se prodávají už v nabarvené verzi (barva udává rok narození papouška). Většina veterinářů nedoporučuje kroužkování, z důvodu, že pokud jim noha oteče nebo jim kroužek zaroste, musí být okamžitě kroužek odříznut z nohy. Pokud se tak stane, doporučuje se nechat si kroužek pro bližší ID uschován. Korely mají průměr kroužku 5,5 mm.

Korely se všeobecně považují za papoušky začátečníků a je známo, že pravidelně hnízdí. To však pouze u vhodně sestavených párů. Ve většině případů k sobě oba ptáci přilnou na celý život.
Příprava k hnízdění korel není složitá. Hlavní důraz se klade na výživu. Pokud chováme pár ve venkovní voliéře a plánujeme první snůšku již na jarní dny, musíme začít již v polovině ledna s krmnou stimulací páru. Důležitá je výživná kondice samce i samice. Proto nešetříme s podáváním míchanic zeleného krmení, naklíčeného zrní, ale také přidáváme ovoce a zeleninu.
V polovině března dáváme do voliér budky nebo otevíráme stálé budky, které jsme na zimu uzavřeli.
Po prvním páření se asi za 10 dnů objeví první vejce. Samice pak snáší každý druhý den. Snůška většinou činí 3 - 7 bílých vajec. Korely jsou jediné z australských papoušků, které se při sezení střídají. Samec sedí většinu dne a samice v noci.
Po 18 - 21 dnech se líhne první mládě, další se líhnou obden. Mláďata jsou téměř holá se žlutým chmýřím.V době krmení mláďat je nutné poskytnout rodičům dostatek krmení.
Mladé korely vyletují za 3 - 4 týdny a někdy v té době již samice má v hnízdě další snůšku. Rodiče mláďata dokrmují ještě zhruba tři týdny po vylétnutí. Korely se chovají v různých barevných mutacích.

Pokud chceme docílit odchovu poskytneme korelám hnízdící budku o rozměru 25x25x35 cm (delkaxšířkaxvýška) s vletovým otvorem 7-8 cm.  otvor vyřízneme cca 2- 3 cm pod střechou budby. Budky mohou být prkeno, ale i stromové. Velmi důležité je umístit vletový otvor na opačnou stranu než je prostor s důlkem na hnízdění, aby samička při seskoku do hnízdí budky nedopadala do hnízdního prostoru s vajíčky nebo mláďaty. Dále j vhodné pod vletový otvor umístit stupínek o výšce cca 2-4 cm.Na dně budky je vhodné vysoustružit důlek, aby se vajíčka nerozkutálela a byla správně zahřívána. Budka by aké měla mít otevírací střechu nebo část předního čela pro kontrolu hnízdící samičky a mláďat a také pro snadnější čištění budky.Bidélko délky cca 12 cm, plus 2-3 cm dovnitř budky. Pokud hnízdící budky budete vyvěšovat ve volíéře je lepší kontrola z čela budky, vzhledem k tomu, že budka visí co nevíše u stropu a tudíž může být kontrola z vrchní strany budky trošku problém. Při výrobě dvířek z čelní nebo boční strany nezapomínejte na ponechání spodního rantlu cca 2 cm ode dna budy, aby se při otevření nevykutálely vajíčka ven. Pokud věšíme více jak jednu budku, vždy je zavěšujeme do stejné úrovně, jinak korely budou svádět boje nejvyšší pozici!!! Ale v podstatě se dá říci, že korely zahnízdí prakticky v jakékoliv budce.